| „S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.“
|
| Jan Ámos Komenský
|
Po rozsáhlé rekonstrukci v devadesátých letech funguje na naší škole knihovna, která slouží učitelům i žákům. Učitelé využívají především odborné publikace a videotéku. Žáci si mohou půjčovat knihy 4 dny v týdnu o velké přestávce a podle výpůjčního řádu přibližně na jeden měsíc. K dispozici mají také časopis ABC. Pravidelně dokupujeme nové knížky. Žáci z 1. stupně pak v hodinách čtení využívají také společnou četbu. Knihovna čítá celkem přes 4000 titulů, půjčování je zcela zdarma.
Doporučené knihy: www.nejlepsiknihydetem.cz
Komise pro dětskou knihu SČKN a Česká sekce IBBY vytvořily projekt, v němž budou každoročně doporučovat nové české knihy pro děti a mládež.
| DESATERO podle Daniela Pennaca
|
|
1. Právo nečíst. (Nenuťte děti do čtení a neodsuzujte nečtenáře)
2. Právo přeskakovat stránky. ( Nechte na dětech, co si v knize samy přečtou)
3. Právo knihu nedočíst. (Pokud kniha dítěti nesedí, hledejte dál)
4. Právo číst tutéž knihu znova. (Při čtení nejde o kvantitu, ale o kvalitu)
5. Právo číst cokoli. (Také konzumní literatura je může dovést k zajímavější četbě)
6. Právo na bovarysmus.( Čtenářská móda, posedlost hrdinou a jeho rekvizitami – např. Harry Potter)
7. Právo číst kdekoli. (Najděte dítěti ke čtení vhodné útočiště)
8. Právo jen tak listovat. ( Můžete si přečíst jen tak odstavec nebo si prohlédnout obrázek)
9. Právo číst nahlas. ( Třeba jako rituál před spaním nebo čtení si navzájem)
10. Právo mlčet. (Ne každý má potřebu sdílet to, co právě přečetl)
|
| „Sloveso číst nestrpí rozkazovací způsob. Tuto nechuť sdílí s několika dalšími: se slovesem milovat. Nebo například snít. Můžete to samozřejmě zkusit, jen do toho: „ Miluj mě!“ „ Sni!“ „ Čti!“ „ No tak sakra čti, rozkazuju ti, abys četl!“ „ Jdi do svého pokojíčku a čti!“ Výsledek? Žádný.“
|
| D. PENNAC, francouzský spisovatel
|
| Čtení z papíru je lepší než z obrazovky
|
| Světové studie dokládají, že stěžejní úlohu má čtení z papíru, přestože se elektronická média stávají stále častějším zdrojem informací a zábavy. Při nadměrném používání však mají negativní účinky. Je tedy vhodnější, aby zejména děti mladšího školního věku dávaly přednost tištěnému textu oproti digitalizovanému. Důvod? „ Dít se neunaví tak rychle a snadněji udržuje správnou vzdálenost očí od textu. Tištěná černá písmena na bílém papíře mají ideální kontrast,“ říká MUDr. Martina Celecká z Thomayerovy nemocnice v Praze. „ Malý čtenář si navíc může v knize, časopise či sešitě snadněji listovat a vracet se zpátky k přečtenému. S tištěným textem může i lépe pracovat, například podtrhávat, psát si poznámky a kreslit. Je také doloženo, že psací písmo z obrazovky se dítě učí na rozdíl od písma tištěného jen na papíře velmi obtížně. A na papíře se také lépe procvičuje v křížovkách, osmisměrkách nebo sudoku,“ tvrdí lékařka. Naopak mladiství, kteří nadměrně používají multimediální elektroniku, bývají zahlceni informacemi, jež jsou v mnohém případě nepřiměřené jejich věku nebo naprosto nevhodné. Mívají problémy s chováním, trpí bolestmi hlavy a zad a nezřídka mají problémy s prospěchem. Špatně spí a často si stěžují na psychosomatické potíže.
|
| Zdroj: Magazín MF DNES Rodina, č. 8, 2015
|
